Liberecký spolek SAL z. s. usiluje o posílení evropských tradic
Publikováno: 17.3.2018
ČR: Slovanská vzájemnost a historické souvislosti v životě národů Čechů, Lužických Srbů a Poláků na území Horní Lužice a Slezska byly v různých obdobích po více jak půl druha tisíce let narušované a obnovované, v současnosti mají stále nevýraznou podobu. Uvědomování svébytnosti národa lze v současnosti a v souvislosti s příchodem migrantů vidět jako obranu proti ztrátě tradic, udržení evropského a demokratického myšlení a tím i udržení státnosti, kterou budovali naši předkové celé tisíciletí.
O posílení evropských tradic usiluje nově založený spolek SAL /Societas Amicuum Liberec/.
Po léta bylo na severu Čech pouze několik osobností, jejichž zásluhou nebyly vztahy národů přetrhány, ale nijak zvlášť se v širším měřítku nerozvíjely. Obzvláště výjimečnou zásluhu na udržení vztahů s Lužickými Srby mají varnsdorfský básník Milan Hrabal, českolipský historik Ladislav Smejkal a chrastavský František Vydra. O rozvíjení vzájemného poznání se pokusili i další občané, ale bez většího úspěchu. Z individuální aktivity několika libereckých občanů vzniká postupně od roku 2015 společnost, která institucionalizovaná může intenzivně rozvíjet vztahy Slovanů na území Německa, Polska a České republiky, případně i v dalších zemích. Spolek SAL z. s. cílí své aktivity především do oblasti kultury a cestovního ruchu.
Kdybychom měli hodnotit znalost pohraničního území a života, pak Lužičtí Srbové severní Čechy znají podstatně lépe než Češi Lužici. Podle šetření studentů zhořelecké univerzity Francisky Diesner a Stefanie Sydow (bakalářské práce 2013 a 2014) potvrzují, že pouze 15 % Severočechů má povědomí o životě slovanského národa v Sasku. Významnou událostí byla také týdenní stáž manažera cestovního ruchu Jens-Michaela Bierkeho z budyšínského informačníého centra v libereckém turistickém centru v Horním Hanychově.
Úzká spolupráce nově založeného libereckého spolku SAL z. s. s lužicko-srbskou Domowinou se projevila na veřejnosti za velmi krátkou dobu s nebývalou intenzitou. Výstava krojů Lužice s přednáškou manželů Moniky a Bjarnada Cyžových byla oceněna jako čin roku. O propagaci výstav a organizaci zájezdů do Lužice inspiruje členy především Jana Vančatová, která v Liberci vede komisi kultury a cestovního ruchu.
Zájem veřejnosti byl i o přednášku Jense Bierkeho z Budyšína o místech, kde Lužičští Srbové žili v minulosti. Přednášky o Lužici si vyslechli nejen zájemci v Liberci, ale i v Rychnově u Jablonce nad Nisou, Lázních Libverda nebo v České Lípě. Vyšla i celá řada článků o Lužici v různých médiích a byly navázány úzké přátelské vztahy. Zájezdy na vánoční trh do Budyšína, na velikonoční jezdce, do lužických parků a na území Slezska v Polsku byly neméně úspěšné.
Cílem spolku SAL z. s. je usilovat o rozvoj vztahů slovanských národů, nejen na území Lužice, ale i v Polsku, případně i v jiných zemích jako je např. Litva. K tomu hodlá spolek využít nejrůznějších metod spolupráce především se spolkem Domowina. Mezi ostatními aktivitami podpoří také činnost pražského Spolku přátel Lužice. V domácím prostředí pak spolek využije zájemce o aktivní účast při organizování akcí v programu rozvoje vztahů, kde půjde především o rozšíření spolupráce v oblasti kultury a cestovního ruchu.
Autor článku:
Milan Turek
29.11.2017
Místní kultura
http://www.mistnikultura.cz/liberecky-spolek-sal-z-s-usiluje-o-posileni-evropskych-tradic