Přeskočit k navigaci - Přeskočit k obsahu - Přeskočit dolu
Je až překvapující jak různorodé a četné aktivity vykazuje lužickosrbský národ. Většina těchto aktivit je soustředěná do oblasti katolické Lužice (území vymezené Budyšínem, Kamencem a Wojerecy).
Mezi akce stojícími za zmínku patří Schadźowanka pořádaná každý rok v listopadu a Jolka v Nuknicy pořádaná v lednu. Obě dvě akce velmi oblíbené mezi mladými Lužickými Srby mají charakter estrády s množstvím hudebních produkcí a vtipných vystoupení. Populární je i Mezinárodní folklórní festival pořádaný každé dva roky v létě v Chrósćicích s ukázkou menšinových folklórních souborů z různých států.
Lužičtí Srbové jsou známí svou hudebností. Bylo by možné uvést mnoho hudebních skupin (JankaHanka, Wusmuž, Berlinska Dróha, Awful Noise, Čorna Krušwa, DeyziDoxs, tradiční Přezpólni nebo Horjany aj.) nebo tanečních skupin (Wudwor, Srjewjan & Schmerlitz, Smjerdźaca aj.), ale nejlepší je uvedené skupiny vidět na živo. Již pravděpodobně největší buditel Lužických Srbů Jan Arnošt Smoler vydal v polovině 19. stol. velmi obsažnou knihu Písničky horních a dolních Lužických Srbů. Od těch dob srbský národ vyprodukoval mnoho vynikajících lidí z oblasti hudební kultury.
Koncert skupiny JankaHanka
Lužičtí Srbové mají známé i malíře (Hendrich Božidar Wjela - proslul krajinami, Měrćin Nowak-Njechorński - proslul především krásnými ilustracemi dětských knih) či sochaře Matěj Václav Jackel (baroko).
Významná je samozřejmě literární činnost. Mezi významné spisovatel je možné zařadit mimo jiné tyto: Jakub Bart-Ćišinski, Jurij Brězan, Benno Budar, Jurij Koch, Křesćan Krawc, Marja Kubašec, Kito Lorenc, Timo Měškank, Marja Młynkowa, Michał Nawka, Jan Radyserb-Wjela. Z dolnosrbských nutno zmínit především autory Mina Witkojc a Mato Kósyk, z autorů slovníků pak Pawoł Völkel a Manfred Starosta.
Nalevo Krabat na malbě od Njechorńského, napravo lidová architektura Njepilic dwór ve Slepu
Mezi kulturu patří i ústně předávané bohatství. Pohádkové postavy jako Krabat, Pumpot, Lutki, Wódny muž jsou známé nejen v Lužici, ale i v zahraničí.
Srbové mají samozřejmě svoje vlastní specifická jídla, která lze ochutnat například v restauraci Wjelbik v Budyšíně
V neposlední řadě je nutné zmínit i množství větších a menších staveb rozesetých po celé Lužici. Krásné jsou tradiční venkovské stavby, kostely, kláštery (Marijina Hvězda, Mariin důl) ale i drobné kříže podél cest typických zejména pro katolickou Lužici.
Copyright © 2008-2015 Společnost přátel Lužice, všechna práva vyhrazena
Společnost přátel Lužice, U Lužického semináře 13, 118 00, Praha 1
e-mail: luzice(zv.)luzice.cz, tel.:+420 234 813 146, IČ: 70976597