Justice v SRN je laxní k útokům na Lužické Srby
Publikováno: 5.8.2016
Od sjednocení Německa jsou časté verbální, ale i fyzické útoky na Lužické Srby. Běžné jsou sprosté nadávky určené dokonce ženám v lužickosrbských krojích. Týká se to většinou Horní Lužice, nenávistné projevy jsou však zaznamenány i v Dolní Lužici. V poslední době se poprvé podařilo německé policii vypátrat pachatele fyzického násilí. Ale ani to klid Lužickým Srbům nepřináší.
S nejnovějšími informacemi se Haló novinám svěřil poslanec strany Die Linke. (Levice) v Saském zemském sněmu, Lužický Srb a obhájce práv této národnostní menšiny žijící v Sasku Hajko Kozel, který při své návštěvě Prahy zavítal i do naší redakce. »To, co se děje poslední léta, to není jen, řekl bych, útisk ze strany státních úřadů, ale také útoky od konkrétních německých spoluobčanů vůči Lužickým Srbům. Žel, tyto útoky už se objevovaly v době někdejší NDR, ale po převratu se zvýšily.«
Běžně se jedná o likvidování a ničení místních informačních tabulí, které jsou v souladu s německými zákony dvojjazyčné, tedy také lužickosrbské. Ničí se lužickosrbské památky i náboženské symboly. Ačkoli jsou folklorní akce v Lužici, třeba kolem Velikonoc, velmi populární mezi Němci a znamenají pozvednutí místního turistického průmyslu, objevují se zde sprosté nápisy o Lužických Srbech. Od roku 2014 se ataky stávají hrubšími a brutálnějšími, uvedl Kozel. Dochází k nájezdům maskovaných pachatelů, ultrapravicových Němců, do lužickosrbských vesnic a pak nastane bitka, protože se místní logicky brání.
Mají prý jinou práci
Loni se poprvé podařilo německé policii vypátrat pachatele konkrétních útoků. Jenže - policie i státní zastupitelství jsou právě u těchto zločinů málo aktivní. »V roce 2014 došlo v lužickosrbských vesnicích k mnoha útokům. Teprve v roce 2015 se podařilo vypátrat pachatele. Policie to postoupila státnímu zastupitelství a byl rok klid. Nikdo se na nic neptal,« líčí těžko pochopitelnou laxnost německé justice Kozel, který jako poslanec saského zemského sněmu má možnost interpelovat saské orgány. A také tak činí. »Bylo mi jako poslanci odpovězeno, že státní zastupitelství má spoustu jiné práce,« řekl našemu listu. Připojují se další okolnosti, které nenapomáhají úspěšnému vyřešení tohoto problému, tj. aby násilí vůči lužickosrbské menšině ustalo. Oběti totiž často neměly důvěru v policii a nehlásily incidenty, které se staly, ač sám poslanec Kozel Lužické Srby pravidelně nabádá, že nahlásit jakékoliv porušení zákona je nutné. Co není ve statistice, totiž neexistuje. »Jenže celý rok se nic neřešilo a lidé už brblali, že to nemá cenu.«
Celý rok bez výsledku, ale pak konečně policie dostihla skupinu pachatelů, pravicových extremistů z Budyšína. Státní zástupce ve Zhořelci však Kozlovi sdělil, že pachatelé nebudou obviněni - s výjimkou jednoho útočníka - a i ten, který byl předvolán k soudu, byl potrestán jen pokutou. »Je opravdu zvláštní, že jeden z ultrapravicových pachatelů, který napadl člověka, byl osvobozen z důvodu, že byl opilý a z toho důvodu prý nemohl fyzicky inzultovat druhého člověka. Tak znělo 'vysvětlení',« kroutí hlavou německý levicový politik.
Není statistika útoků
Podle Kozla německá policie statistiku útoků na Lužické Srby vedených z nenávisti vůči této menšině nesleduje. »Pokud vláda nemá v ruce žádnou statistiku, nemůže přece rozhodovat,« je přesvědčen.
Interpelaci v tomto duchu podal i poslanecký klub Die Linke. ve Spolkovém sněmu. Upozornil, že je nějaká chyba v práci německých policistů. Ačkoli se útoky staly v Sasku, spolkové policejní orgány měly záznamy o útocích, které nemají ve své evidenci saské úřady. Minimálně je to zvláštní, komentuje Kozel. »Spolková statistika eviduje útoky, které se údajně měly stát v Lužici - jde o pět útoků ve vesnici Deutschbaselitz - ty se tam však ve skutečnosti nestaly, zato se staly jinde,« přibližuje další zvláštnosti této kauzy.
Jasná řeč ústavy
Přitom v saské ústavě je jasně řečeno: nejen podporovat, ale také chránit Lužické Srby, ve spolkové ústavě je tato povinnost uvedena všeobecně a dotýká se menšin jako takových. Zločiny z nenávisti (náboženské, národností, rasové apod.) se podle německého trestního zákoníku trestají přísně, ovšem fyzické útoky na Lužické Srby se, jak se zdá, takto neklasifikují. »Když pachatelé zničili nápisy v lužické srbštině, tak to policie hodnotila jako poškození věci, neviděla nenávistnou motivaci,« poznamenal poslanec Levice.
Bylo by řešením, aby v řadách policie působili i samotní Lužičtí Srbové? »Určitě takoví policisté jsou, ale je jich málo. A mohou být zařazeni do služby v jiné spolkové zemi,« vysvětluje Kozel s tím, že saské ministerstvo vnitra ani nemá zájem Lužické Srby do řad policie získávat, a proto neorganizuje žádnou náborovou kampaň.
Koncentrované útoky na lužickosrbskou kulturu a obyvatelstvo zaznamenali Lužičtí Srbové v roce 2014. Nyní těchto útoků ubylo, protože nacionalističtí fašizoidní pachatelé poznali, že policie po nich přece jen jde. A ultrapravice má nyní jiné nepřátele - uprchlíky. »Až tato vlna opadne, nenávist se zase obrátí proti nám, Lužickým Srbům,« domnívá se Hajko Kozel.
Monika HOŘENÍ Haló noviny 5.8.2016