Cunewalde /Kumwałd- malebné údolí Horní Lužice
Publikováno: 19.7.2016
Nejdelší vesnickou ulici dlouhou jedenáct kilometrů najdete v saském Cunewalde, vzdáleném patnáct kilometrů od Löbau i Budyšína, v nejmalebnějším údolí Hornolužické vrchoviny. Vydáte-li se na návštěvu tohoto čtyřtisícového městečka, budete překvapeni, kolik zajímavých tipů tento výletní cíl nabízí.
První dochované písemné zmínky o Cunewalde se datují od dob německé expanze na východ ve 13. století, kdy se v oblasti usadili osadníci z Franska a Durynska, začala postupně vznikat typická lesnicko-rolnická ves, obklopená hlubokými lesy, úrodnými pastvinami a průzračnou vodou.
Během své středověké historie byla jak pod českou, tak i německou správou, podle toho, komu aktuálně toto území patřilo. Vesnice byla uchráněna válečných útrap, ale pohromou pro ni byl mor, kterému podlehla v období 1631 - 1633 téměř polovina obyvatel.
Ráz obce se proměnil po skončení třicetileté války, kdy zejména exulanti z Čech se zasloužili o prudký rozvoj tkalcovského řemesla a výstavbu podstávkových domků. Místní plátno se velmi cenilo pro jeho výjimečnou kvalitu. Téměř v každém domě se celé rodiny věnovaly tkaní.
Koncem 19. století řemeslná výroba v důsledku průmyslové revoluce a rozvoje tovární výroby upadala, místní podnikatelé ale staví největší a nejmodernější textilky Lužice a přivádějí do městečka železnici. Na délku dnešního Cunewalde mělo vliv sloučení několika údolních obcí právě v 19. století.
O tom, že osídlenost v minulosti byla velmi hustá, svědčí i největší evangelický venkovský kostel v Německu s 2632 místy k sezení, se třemi galeriemi, strmou střechou a 61 metrů vysokou kostelní věží. Kostel vznikl na konci 18. století, i díky darům chudých tkalců, kteří tehdy tvořili převážnou část obyvatelstva. Za prohlídku určitě stojí i dnes, je také jednou ze zastávek Via Sacry, působí vzdušně a světle, zdobí ho velké křišťálové lustry z roku 1817 vyrobené v Jablonci nad Nisou, odkazující na historický vztah k Čechám. Vstup je volný, nutno se ohlásit na sousední faře.
Kostel neproslavila jen jeho velikost, ale také "pochod světel" 24. prosince. Při tomto v Německu ojedinělém zvyku z roku 1817 se děti shromáždí u oltáře se svícny-pyramidkami bývalých tkalcovských rodin, aby vytvořili moře světel jako kulisu ke sborovému zpěvu skladby Hosianna od ochranovského skladatele Christiana Gregora.
Jen kousek od kostela se nachází park podstávkových domků zhotovených v měřítku 1:5. Naleznete okolo dvaceti modelů staveb různých typů z různých oblastí Lužice. Věřte, že domečky obklopené záhonky voňavých bylinek a květin okouzlí malé i velké. Vše je vypracováno do nejmenších detailů.
V centru obce se dnes nachází okolo 170 podstávkových domků, ještě před padesáti lety jejich počet byl dvojnásobný. Také proto byl mini skanzen vybudován, aby alespoň touto cestou byly některé již zaniklé typy domů zachovány. Vstupné je dobrovolné.
Nedaleko centra městečka od května do září také můžete navštívit koupaliště s ohřívanou vodou a mnoha atrakcemi, o víkendových odpoledních je otevřeno místní muzeum auto a moto veteránů (2 euro). Můžete se také vydat pěšky nebo na kole na výlet na rozhledny na vrších Czernobog (556 m) nebo protilehlý Bielobog (499 m), stojících nad městečkem.
novinky.cz 17.6.2016 Jana Vančatová