Rozlehlé vodní království kolem Lužických jezer
Publikováno: 11.4.2014
Kolem Lužických jezer už několik let vzniká rekreačně sportovní areál, který má být největší svého druhu v Evropě. Lausitzer Seenland je úspěšným příkladem toho, jak se dá využít krajiny, která už dala všechno, co měla, a kde už zdánlivě není co brát.
Rozlehlé jámy povrchových dolů, v nichž se od 19. století těžil lignit a hnědé uhlí, jsou od 70. let minulého století, kdy tam těžba skončila, napouštěny vodou.
Na březích umělých jezer, jejichž plocha v mnoha případech přesahuje tisíc hektarů, rostou borové a březové lesy a cesty, jichž využívali těžaři a zemědělci, se mění v cyklistické a bruslařské stezky. Některá z jezer jsou již tzv. usazena, nehrozí v nich propady dna, nebo sesuvy břehů. Tam jsou pláže a areály pro vodní sporty, jichž postupně přibývá.
Dnes je zcela nebo zčásti napuštěno 21 jezer a dohromady jich má být 25 s celkovou vodní plochou, která se bude blížit čtrnácti tisícům hektarů. Lausitzer Seenland je už dnes největší uměle vytvořenou jezerní oblastí v Evropě.
Otočené město
Budoucím střediskem kraje se má stát nynější městečko Senftenberg na břehu stejnojmenného jezera. To nyní prodělává unikátní urbanistickou proměnu. Původní centrum je tam, kde stojí kostel, pošta a radnice.
Většina dění se teď ale přesouvá k vodě. Na břehu jezera vystavěli elegantní lázeňskou promenádu, přístaviště se 140 místy pro plachetnice, čluny, hausbóty a další plavidla, s veškerým zázemím. K tomu patří restaurace a kavárny, obchody všeho druhu, půjčovny lodí, kol a bruslí.
K tomu, aby se z venkovského hnízda stalo světácké rekreační středisko, bylo třeba změnit původní územní plány, napojit někdejší okraj obce na hlavní silnici, připravit prostor a podmínky k tomu, aby se hrnuli investoři, kteří budou stavět hotely a vylepšovat celkovou infrastrukturu. Senftenberg bylo třeba „pootočit", aby nestál zády k jezeru, ale pohlížel na něj přívětivou tváří.
Podobně jsou na tom i další vesnice a městečka u zdejších jezer. V minulosti se tu lidé snažili spíše se od povrchových dolů, hluku a prachu z nich oddělit pásy lesa, náspy a terénními vlnami. Dnes jsou to právě vodní plochy a dění kolem nich, které do kraje s dvoucifernou mírou nezaměstnanosti přinášejí perspektivu a lepší náladu.
Senftenberg je v Braniborsku, do něhož jezerní krajina zasahuje větším dílem a kde jsou také dál v jejím využívání, než v sousedním Sasku. Měřeno množstvím přenocujících návštěvníků je to dvě ku jedné.
Ani v Sasku, např. v obci Boxberg na břehu Bärwalder See, však nezahálejí. Přístaviště, rozlehlé písčité pláže, bruslařská dráha se závodními parametry. Ale také Ucho, amfiteátr, v němž se v sezóně koná jedno představení za druhým.
Zdejšímu kempu říkají „česká vesnice". Naši spoluobčané čítají více než tři čtvrtiny jeho klientely. Jsou to zejména kitesurfaři. Jezero má 1360 hektarů, což je dost na to, aby se na něm se svými draky dostatečně vyřádili. Často doslova, protože když pořádně zafouká, mají vlny i půldruhého metru.
Motory i vítr
Zdejší jezera mají ve srovnání s těmi našimi pozoruhodnou specialitu. Je na nich povolen provoz motorových plavidel. Čluny i skútry se tu mohou prohánět s minimálním omezením.
Před začátkem sezóny a na jejím konci, aby řevem svých motorů příliš nerušili ostatní rekreanty, tu na skútrech a na rychlých člunech pořádají i závody. Rychlost, podobně jako na německých dálnicích, je neomezená. Je však pravda, že místní a pravděpodobně i návštěvníci, dávají přednost tiššímu a více ekologickému pohonu. Vítány jsou zejména plachetnice a všechny druhy surfů.
Budoucnost, z těch motorových plavidel, tu jistě bude patřit i dosud málo využívaným obytným lodím - hausbótům. Zatím jsou propojena plavebním kanálem pouze dvě z plánovaných deseti jezer - Senftenberger a Geierswalder. Na týdenní pobyt na hausbótu pro příznivce tohoto druhu rekreace je to málo. Je i málo přístavů, které by se o tyto lodě dovedly postarat.
Nedaleko odsud, na jezerech severně od Berlína však mají spoustu zkušeností a těch zdejší lidé jistě využijí.
Marina Klitten: Pára je dobrá
Na Bärwalder See je Marina Klitten. Je z ní hezký výhled na mohutnou tepelnou elektrárnu kus za protějším břehem. Z jejich chladících věží neustále stoupají sloupy páry.
Tak trochu jsem čekal, že ani domácí z toho monstra nebudou příliš nadšeni. Provozovatel mariny Arndt Gundlach mě ale překvapil svým pragmatismem.
„Dokud bude stoupat pára, budou mít lidi práci a já budu mít zákazníky. Ve dne je to dobré pro surfaře, odevšad vidí, jaký vítr na jezeře právě fouká. A v noci - nevěřil bys jak romanticky je to nasvícené. Máš dojem, jako bys byl někde u moře a viděl před sebou mohutnou výletní loď."
Pak přešel Arndt na serióznější notu: „Ekologové to tady hlídají. Kdyby elektrárna vypouštěla do vzduchu nějaké svinstvo, už dávno by spustili povyk." Marina Klitten je místem, jichž zatím v Lausitzer Seenlandu není mnoho, ale jsou předobrazem toho, co by tu mělo být běžné.
Kotviště pro stovku plavidel, půjčovna plachetnic (máte-li příslušné oprávnění k jejich řízení) a dalších plavidel a surfů. Škola, kde můžete absolvovat kurs plachtění nebo surfování. Zázemí tvoří restaurace, sprchy a toalety, uzamykatelné skříňky na věci, které na vodě nepotřebujete, pár obchůdků, kde si koupíte třeba brýle, když jste ty své zapomněli doma.
Na jezerech, jejichž hloubka dosahuje až 60 metrů, se provozují veškeré vodní radovánky kromě potápění. Nenadálé sesuvy a propady jsou pro potápěče velmi nebezpečné.
No a na závěr ještě jedna specialita. Pláže tu mívají tři sektory. Ten první a největší je pláž, jak ji známe z Máchova jezera, nebo třeba z řeckého Faliraki. Druhý sektor, označený jako FKK, je vyhrazen nudistům, kterážto libůstka je v Německu velmi oblíbená. Ten třetí, zpravidla poněkud odsunutý sektor, je pro pejskaře, kteří chodí na pláž a do vody i se svými čokly.
Po .4.2014