J. Maštálko pomáhal Lužickým Srbům
Publikováno: 21.10.2006
Zásluhou Vlastivědného muzea v České Lípě se do obecného povědomí znovu dostala významná osobnost Josefa Maštálka. Po jubilejní výstavě, konané před deseti lety, jeho jménem zaštítili výstavní síň, jejíž náplní jsou převážně kapitoly z novodobých dějin. Však také Josef Maštálko (nar. 20. října 1876 v Ohavči na Jičínsku) s přehledem zazářil v mnoha oborech jako významný pedagogický, kulturní, osvětový, vlastivědný, menšinový i sokolský pracovník. Ve svých začátcích působil absolvent Raisova učitelského ústavu v Jičíně převážně na Mladoboleslavsku - ve Žďáru, Solci, Kněžmostě (kde se v jednom učitelském sboru setkal s Karlem Sellnerem) a Kováni.
Od roku 1912 působil v Bělé pod Bezdězem nejen jako řídící učitel, ale i náměstek starosty města.
Menšinovou práci zprvu rozvinul v rámci Sokola, když dostal tuto problematiku na starost v rámci sokolské župy Fügnerovy. Od počátku 20. století se snažil proniknout s Tyršovými ideály zvláště na Českolipsko a Rumbursko, kde nebyla česká menšina nijak početná. Neopomínal také styky s Lužickými Srby, pro jejichž děti zorganizoval prázdninový pobyt v Bělé pod Bezdězem. Již na Mladoboleslavsku byl činný také v Národní jednotě severočeské a prosadil se dokonce v jejím ústředním výboru. Po vzniku republiky ve stejné oblasti spoluzakládal české školství. Když byl v roce 1926 v České Lípě ustaven inspektorát českých menšinových škol, bylo téměř jisté, že se prvním inspektorem stane právě Josef Maštálko. Jeho "rajón" obnášel celkem 60 škol v deseti sousedních okresech.
Proč si odkazu Josefa Maštálka tolik váží zvláště severočeští muzejníci? Jedním z jeho velikých činů byla realizace první "Hraničářské výstavy českého severu", od června do srpna 1927 konané v Mladé Boleslavi.
Vzbudila zájem v oblasti od Podkrušnohoří až po Krkonoše, kde získal na tři sta spolupracovníků, zejména mezi učiteli, kteří shromáždili množství dokladů o jedinečném rozkvětu Masarykovy republiky. Součástí výstavy byl Maštálkův sborník "Poměry v našich hraničářských pozicích na severu Čech". Dostalo se mu zvláštní cti, že mohl prezidenta Masaryka osobně provázet touto výstavou. Po jejím skončení byly exponáty svezeny do Nového Boru, zatímco Josef Maštálko již promýšlel další kroky. V březnu 1928 ustavil český muzejní spolek v České Lípě a od ledna 1930 začal vydávat vlastivědný časopis "Bezděz" s podtitulem "přehled kulturních a přírodních poměrů severních Čech a Lužice". Muzejní sbírky pak přenesl do novostavby českolipské Tyršovy školy a dne 24. května 1936 otevřel české menšinové muzeum v areálu již tehdy státního zámku v Zákupech.
Také po válce udělal mnoho pro českou vlastivědu, kterou v regionálním tisku předkládal novým osídlencům. Nadšeně se pustil do soupisu památek na Českolipsku, hodně udělal i pro Lužické Srby, pro něž byla právě tehdejší Česká Lípa velkou oporou. Na sklonku života se však dočkal doby, která jeho představám zjevně nepřála - zemřel v České Lípě dne 14. října 1950.
Pavel Koukal Ústecký deník 21.10.2006