Z tisku
Michal Nawka byl prvním, kdo získal jméno ulice za živa
Publikováno: 10.12.2005
Českolipský deník 10.12.2005 - U hrobu Michala Nawky v Budyšíně jsem byl vícekrát. Atmosféra hřbitova u rozvalin kostela svatého Mikuláše připomíná pražský Vyšehrad. Vyprávěl jsem zde o tom, jak roku 1930 čeští učitelé z inspektorátu menšinových škol pozvali Nawku do České Lípy, aby zde vedl kurz lužické srbštiny. Během několika málo dnů přiblížil učitelům vlastně jen základy slovanského jazyka, ale získal si velkou pozornost. Potom přišlo i na písně Lužice. Sestavil národní zpěvník, z něhož čerpal hudební skladatel Bjnart Krawc (1864-1948). Hluboký zážitek zůstal nezapomenut...celý text
Salzhaus v Žitavě se na Vánoce otevírá i českým trhovcům
Publikováno: 10.12.2005
Liberecký den 10.12.2005 - Žitava - Solný dům v Žitavě postavený Karlem IV. býval významnější budovou než radnice. V minulosti býval skladem soli, hotelem pro kočáry i obchodnické povozy nebo také prachárnou. "Dnes je z něj kulturně obchodní centrum. Je zde knihovna, prodej kulturních předmětů a nádherná pasáž v přízemí, která je prodejní plochou pro stánkaře," vysvětluje Andrea Siebert, jejíž agentura nabízí stánky i českým prodejcům. "Rádi bychom zde viděli více prodejců ...celý text
Učitel v malém národě znamená mnoho
Publikováno: 9.12.2005
Českolipský deník 9.12.2005 - O svátku svaté Cecilie si Lužičtí Srbové připomněli 120. výročí narození Michala Nawky (1885 - 1968), učitele, kulturního pracovníka, jazykovědce a publicisty. Učitel v malém národě znamená mnoho. Je vedle kněze hlavní zárukou udržení autentických hodnot v národní pospolitosti. Nawka patřil k představitelům svého lidu a malému národu dal třináct dětí a dočkal se padesáti vnuků. Osobně jsem jednoho z vnuků poznal a nedávno jsem se seznámil s dvěma pravnuky, lužicko-srbskými básníky. Těžkým okamžikem pro něj bylo, když se v roce 1919 účastnil po boku československé delegace vedené Eduardem Benešem mírových jednání ve Versailles a nepodařilo se mu prosadit připojení Lužice ...celý text
Svazek měst schvaluje přeshraniční plán
Publikováno: 15.11.2005
Liberecký den 15.11.2005 - Bogatyně - Společná průmyslová zóna, zpracování biomasy, revitalizace ploch a stavba tříramenného mostu na troj mezí státních hranic - to vše jsou již rozjeté společné projekty měst Malého trojúhelníku, jež tvoří Bogatyně, Hrádek nad Nisou a Žitava. O dalších ...celý text
Lužickosrbská přísloví
Publikováno: 5.11.2005
Literární noviny 5.11.2005 - Jan Radyserb-Wjela Ať vládne medvěd nebo lev, ten i onen bere a žere. Hač kraluje mjedwjedź abo law, tón a wón bjerje a žerje. (740) Kde moc má právo, tam právo nemá moc. Hdźež ma móc prawo, prawo móc nima. (990) Když už se dítě topí, je pozdě studnu přikrývat. Hdyž so wam dźěćo podnuriwši w studni tepi, potom je přikrywać pozdźe. (924) ...celý text
Beno Budar Špek
Publikováno: 5.11.2005
Literární noviny 5.11.2005 - My nejsme vztek, my jsme špek Německa víc než tisíc let: mléko, uhlí, med bez konce dávali jsme mu, do krve až, k vlastnímu dnu národa maličkého. Přátelé biče jeho byli jsme, často rád bil nás veřejně, tajně, zas a zas. ...celý text
„V pohodě“ se učit česky
Publikováno: 2.11.2005
Literární noviny 2.11.2005 - Katja Brankačkec - Lužická Srbka studující v Praze poznala češtinu ponejvíce na výletech s českými přáteli. Otiskujeme podivuhodné dvojjazyčné vyprávění o jejích cestách po české zemi. Pohoda, odpověděla jsem kamarádce na otázku, zda je všechno v pořádku po mém prvním týdnu na stipendiu v Praze. Obrat jsem znala z českého hitu, který tenkrát pouštěli pětkrát denně v rádiu. Nejlepšími hodinami češtiny pro mě byly ...celý text
Koho zajímá Gana?
Publikováno: 2.11.2005
Literární noviny 2.11.2005 - Křesćan Krawc - Kdo se dnes zaobírá ranými dějinami našeho národa? Zajímáme se my, Lužičtí Srbové, vůbec ještě o své kořeny? Jestliže nepovažujeme Ganu, tisíc let starou slovanskou pevnost, za důležitou, byl by klam mluvit o vzdělávání a upevňování národního vědomí. Protože bez vědomí vlastních kořenů nenajde žádný národ svou identitu, anebo si ji nezachová do budoucna. ...celý text