Přeskočit k navigaci - Přeskočit k obsahu - Přeskočit dolu



Společnost přátel Lužice





Postrach Lužice

Publikováno: 25.4.2016

Byla to vyhlášená banda, která řádila v Budyšíně (Bautzenu) a okolí. Karásek se narodil v roku 1765 Praze, po mnoha peripetiích, kdy kradl a loupil v Čechách, se usadil v saském Stolpenu, v jehož hradním vězení žila 40 let proslulá hraběnka Koselová.


Jan Karásek dal do kupy bandu jako z béčkového hororu. Říkali mu Pražský Honza, s ním loupil skoro hluchý Koehler, pajdavý Fritz, jednooký Engelmann, Wessel s ochrnutou rukou, Karl Budyšínský s ufiknutým nosem.

Banda kradla v noci, maskována černými vousy. Když je chytli, padlo deset rozsudků lámání kolem, nakonec to skončilo doživotím. Karásek se pokusil o útěk z drážďanského vězení, tak ho přikovali k pryčně. Na té v roce 1809 zemřel.

Zločinec byl opěvován jako Jánošík, v krčmě Zum Karasek je stále nával. Jedna z městských věží starobylého Budyšína nese název Turm Karasek.

Město věží


Městem věží nazývají Budyšín, napočítáte jich 17. Šestnáct jich uvidíte, když vystoupáte na rozhledový ochoz gotického chrámu svatého Petra.

Chrám je zvláštností a zároveň příkladem tolerance v náboženství. Táhne se již od dob reformace, katolíci i protestanti si tu rozdělili v roce 1542 kostelní prostor pro své pobožnosti.

Také Slované

Než se do města dostanete, projedete krajinou, kde vás možná trochu zarazí dvojjazyčné označení sídel. Hornolužičtina tu i přes veškeré pokusy ji postupně zlikvidovat natrvalo zakotvila, řeč nejmenšího slovanského národa s bohatými tradicemi je podobná staré češtině. Vazby mezi oběma národy jsou letité, na Kampě v Praze si před staletími založili lužičtí Srbové seminář, aby mohli uchovat a rozvíjet národní identitu.

Obklopeno moderní zástavbou se rozkládá historické centrum města na skalní plošině nad Sprévou, která pramení poblíž české hranice. Hezký výhled je z trochu šikmé Bohaté věže, Bohatá ulice nás vyvede k radnici, Karáskova hospoda je od radnice kousek. Neopomeňte navštívit malý hřbitov Miklawšk / Niklausfriedhof.

Chtěl město vydat husitům

Pětr z Přišec je předlohou kamenné hlavy v bráně, byl to městský písař, který chtěl tajně pustit do města husity. Prozradil se, a veřejně ho popravili.

Ze hřbitova, jakéhosi budyšínského Slavína, je hezký pohled na Sprévu. Kolem Matyášovy brány přijdeme k Ortenburgu, na hradě bylo sídlo místodržícího českých králů. Nyní tu je Srbské muzeum.

Bývalé české území

Budyšínsko bylo českou zájmovou oblastí od 11. století. Vratislav II. ho získal roku 1075, správci se střídali, němečtí i čeští. Kastelánem tu byl i Ronovec Jindřich (1232 až 1237), s bratrem Častolovem získal velké území v sousedním Žitavsku.

Za dinosaury a bludištěm

Ve čtvrti Kleinwelka je Saurier park. Najdete zde přes 200 dinosaurů v životní velikosti, i množství dětských hřišť. Park je rozdělen na několik částí - planetární hřiště a vodní hrátky, vykopávky, část s dinosaury a hradem na lezení, lezecká stěna a lanové centrum a kino.

Sauriergarten, se nalézá v zadní části parku. Je věnována pravěkým lidem. Další atrakcí je Miniaturenpark, zde tu ministavby a ohromné bludiště: Irrgarten.

Od Karáskova narození uplyne 250 let, chystají se i nějaké oslavy, z Čech do Saska vede stezka po jeho stopách, má i muzeum.

Vratislav Konečný Novinky.cz 15.4.2016



Copyright © 2008-2015 Společnost přátel Lužice, všechna práva vyhrazena
Společnost přátel Lužice, U Lužického semináře 13, 118 00, Praha 1
e-mail: luzice(zv.)luzice.cz, tel.:+420 234 813 146, : 70976597